Průmyslový areál Slavičín – hnědé i zelené pole

V areálu Vlárských strojíren u Slavičína pracovalo v 80. letech minulého století přes 2300 lidí. Na korbách nákladních vozidel či ve vagonech opouštěly bránu továrny tisíce kusů munice, pletacích či reprografických strojů a dalších strojírenských výrobků. Po politických a hospodářských změnách v roce 1989 ale podnik postupně ztrácel odbytiště až nakonec skončil v konkurzu. Z areálu se stal brownfield. Změna k lepšímu nastala v roce 2004, kdy do kdysi uzavřeného areálu začali vstupovat menší a střední podnikatelé.

V roce 2003 se novým majitelem areálu s rozlohou 320 hektarů stala svitavská společnost INTEC, s.r.o. Její spolupráce s radnicemi v okolí někdejších strojíren vyústila o rok později v založení společné firmy Regionální centrum kooperace, a.s., která vlastní kompletní páteřní infrastrukturu a stará se o rozvoj celé průmyslové zóny. Největším akcionářem společnosti je Město Slavičín. Spolupráce se vyplatila, dnes již v areálu sídlí asi 30 firem, dohromady zaměstnávají přibližně 300 pracovníků. „Podle zájmu investorů, který nyní evidujeme, by zde mohlo do konce letošního roku pracovat až 400 lidí,“ poznamenal slavičínský místostarosta Pavel Studeník. Podle něho se tak postupně dostanou ke slovu i zcela nové objekty, vybudované na zelené louce.

Se sítěmi pomohly dotace
Areál uprostřed lesů tvoří tři údolí. Infrastruktura byla kvůli svému stáří ve velmi špatném technickém stavu, navíc byla uzpůsobena potřebám kdysi jediného podniku, který tam sídlil. Její obnova tak byla prvním úkolem společnosti Regionální centrum kooperace. „Od roku 2004 jsme do regenerací a budování sítí vložili včetně dotací přes 22 milionů korun. Další investice realizujeme nyní či připravujeme pro další období,“ poznamenal ředitel společnosti Radomír Bezděk.

Stavbaři tak zrekonstruovali cesty v areálu, vybudovali páteřní rozvod plynu, opravili takřka celou síť veřejného osvětlení či uzpůsobili rozvody elektrické energie novým potřebám. Nyní ještě musí majitel infrastruktury vyřešit poslední problémy v zásobování vodou, což představuje investici asi čtyři až pět milionů korun. Nezbytná je také modernizace a úprava čističky odpadních vod, která je vzhledem k novým podmínkám předimenzovaná. Některé zchátralé budovy pak budou muset být odstraněny.

„Hlavním úkolem, na kterém teď intenzivně pracujeme, je ale vybudování centra sdílených služeb. V areálu totiž neexistuje spolehlivá komunikační síť, navíc není možná fyzická ochrana majetku. RCK oba tyto problémy vyřeší,“ přiblížil projekt Bezděk. Areál bude střežit elektronika, spolu s připojením firem na pult centrální ochrany se tak dojezdová doba bezpečnostní služby sníží na několik málo minut. Jde o modulární systém, náklady na jeho vybudování se mohou vyšplhat až na 25 milionů korun.

Na řadu přichází nová výstavba
Přibližně 80 procent výrobních ploch v areálu je obsazeno. Mezi největší investory patří společnosti REMERX, MOLLIFICIO CAPPELLER NEINSA, OMNIQA, EKOFILTR či VAMAK. „Jsme již v situaci, kdy zůstávají neobsazené zejména velké výrobní haly. Ty jsou nabízeny k prodeji, případně pronájmu, novým investorům. Nabízíme také plochy pro novou výstavbu. Jeden investor se například zajímá o pozemek s rozlohou 1,6 hektaru,“ poznamenal Studeník.

Atraktivitu průmyslového areálu v budoucnu zřejmě zvýší nabídka ubytování. Přímo u vjezdu do zóny totiž stojí nevyužitá rozlehlá administrativní budova. Investoři nemají o kancelářské prostory v budově zájem. „Uvažujeme o využití budovy pro ubytovací účely. Přilákat kvalifikované zaměstnance z jiných regionů bez nabídky bydlení je velmi obtížné,“ vysvětlil Bezděk. Pro některé objekty či jiné stavby již ale alternativní využití nelze nalézt, na řadu tak přichází nákladná likvidace. Nyní již z areálu postupně mizí dlouhodobě nevyužívaná železniční vlečka, stejný osud stihne i bývalou kotelnu na tuhá paliva. O likvidaci komína se ale neuvažuje – kromě jiného se má stát symbolem obnovené průmyslové výroby v rozlehlém areálu někdejších Vlárských strojíren.

Pavel Studeník